O síťkách – mýty a fakta

Jakou síťku použijeme? Tu nejvhodnější pro vás.

Často dostáváme otázku: „Pane doktore, a dáte mi tam tu nejlepší síťku na světě?“ Odpověď je jednoduchá: neexistuje jedna univerzálně nejlepší síťka na světě, ale existuje ta nejvhodnější pro každého konkrétního pacienta a dané okolnosti.

Břišní stěna je dynamický orgán a každý defekt se chová jinak. My se nespokojíme s tím, že bychom do všech pacientů všívali ten samý materiál. S největšími světovými výrobci zdravotnických materiálů nejen úzce spolupracujeme, ale přímo se podílíme na vývoji nových produktů a sítěk. Máme tak k dispozici to nejmodernější, co současný trh nabízí.

Je důležité si uvědomit, jak materiál v těle funguje: buňky nově tvořící vazivo (tzv. fibroblasty) postupně prorůstají síťkou jako opěrným lešením. Síťka je tak do těla integrována velmi podobně, jako je pevná konstrukce plotu pohlcena popínavou růží.

Podle materiálu a chování v těle dělíme síťky do tří základních kategorií:

Nevstřebatelné síťky (syntetické)

Jak fungují: zůstávají v těle natrvalo (obvykle z polypropylenu nebo polyesteru) a břišní stěnou pevně prorostou.

Výhody: jsou extrémně pevné, spolehlivé a představují zlatý standard pro většinu běžných kýl. Zajišťují nejnižší riziko návratu kýly.

Nevýhody: zůstávají v těle jako cizorodý materiál. U velmi malého procenta pacientů to může vyvolat chronické dráždění a bolest, případně s sebou trvalý implantát nese i riziko chronické infekce (tvorba tzv. biofilmu).

Částečně vstřebatelné síťky (kompozitní)

Jak fungují: kombinují pevné nevstřebatelné vlákno se vstřebatelnou složkou.

Výhody: po vhojení a zpevnění tkáně se část síťky postupně vstřebá. V těle tak zůstane mnohem méně cizorodého materiálu při zachování dostatečné pevnosti.

Zcela vstřebatelné síťky (biosyntetické a biologické)

Jak fungují: vloží se do těla, poskytnou oporu během procesu hojení, ale v průběhu několika měsíců se kompletně rozloží a nahradí je vaše vlastní, nově vytvořená pevná vazivová tkáň.

Výhody: nezanechávají v těle vůbec žádný trvalý cizorodý materiál. Jsou nenahraditelné v případech, kdy operujeme v infekčním prostředí (např. u zánětů nebo nečistých ran). Jejich zásadní výhodou je tak právě absolutní minimalizace rizika vzniku bakteriálního biofilmu a chronické infekce.

Nevýhody: jejich pevnost v čase klesá, proto nejsou vhodné pro obrovské defekty se silným tahem. Navíc jde o mimořádně technologicky náročný a drahý materiál.